From Historical Sources to Wikibase<br/>Datamining the Jewish Vital Records [v recenzním řízení]

From Historical Sources to Wikibase
Datamining the Jewish Vital Records [v recenzním řízení]

Implementace digitálních nástrojů do historického výzkumu nabízí možnost vytvářet rozsáhlé soubory historických dat a zkoumat historické jevy z nové perspektivy. Navzdory výhodám brání plnému zavedení těchto nástrojů několik praktických překážek. Tato studie se zaměřuje na pracovní postup pilotního projektu převádějícího naskenované židovské matriční záznamy do databáze, upozorňuje na mezery mezi dostupnými nástroji a potřebami pracovního postupu a navrhuje řešení založená především na strojovém učení.

Studie identifikuje několik problematických oblastí, včetně nízké úrovně přijetí standardů LOD a FAIR v paměťových institucí, špatné přizpůsobitelnosti komerčních nástrojů, potřeby relativně vysoké úrovně technických dovedností u nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem a konečně potřeby modernizace výuky pomocných věd historických.


Boskovice

Boskovice

Židé do roku 1942. In: Matěj Ott (ed.). Boskovice 1222–2022. Boskovice: Město Boskovice, 2022, s. 211–217.

Kapitola v kolektivní monografii vydané u příležitosti 800 let města Boskovice.


Transformation of the Jewish Space in Kolín, 1848–1921

Transformation of the Jewish Space in Kolín, 1848–1921

Transformation of the Jewish Space in Kolín, 1848–1921. In Judaica Bohemiae LVII-1, 2022, s. 63–99.

Studie se zaměřuje na fenomén mizení hranic židovského ghetta po zrovnoprávnění židů v polovině 19. století. Tento jev představoval jeden ze zásadních jevů židovských dějin a důležitou složku kulturní interakce mezi židovskou a nežidovskou společností. Studie formou lokální sondy zkoumá na příkladu Kolína rozšiřování židovského osídlení z bývalého ghetta do křesťanského města, demografickou dynamiku židovské společnosti, motivy emigrace židů z malých měst do větších a vliv antisemitismu na emigraci z „tradičních“ židovských komunit.


Obrazy zášti

Obrazy zášti

17.–18. století: Od protireformace po práh osvícenství. In Eva Janáčová (ed.): Obrazy zášti: Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích, Praha 2021, s. 82–134.

Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin: dějin náboženské, národnostní a rasové intolerance. Ta mohla pramenit z církevních doktrín, feudálních nařízení a později národnostních požadavků i obecné potřeby nalézt viníka prakticky jakýchkoli společenských problémů. Výstavní katalog jednak představuje známé vrcholy antisemitských resentimentů, jednak reviduje pohled na období, která se obvykle s představou protižidovských nálad nespojují. Ostatně nebezpečí protižidovské vizuality zůstává palčivým problémem také současné doby. Mapování vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu je zároveň zprávou širšího významu, neboť procesy stereotypizace, delegitimizace, dehumanizace i vylučování ze společnosti představují obecnější problém. Ať už jsou namířeny proti jakékoli náboženské, národnostní či sexuální minoritě, jejich základem zůstává vykonstruovaný a imaginární konflikt.

Ústav dějin umění AV ČR


Pluralisation of the Jewish Society in Olomouc 1890–1914

Pluralisation of the Jewish Society in Olomouc 1890–1914

Pluralisation of the Jewish Society in Olomouc 1890–1914. In: Marie Crhová (ed.). Reframing Jewish Life. Olomouc: Palacký University Olomouc, Faculty of Arts, 2020, s. 83–94.

This paper focuses on the transformation of the relatively uniform Jewish community in Olomouc into a pluralistic society in 1890–1914. This transformation was, on the one hand, a reaction to the activities of university students, who had brought Zionist ideas from Vienna to their hometown Olomouc. On the other hand, it was also a reaction to the crisis of the local German-liberal milieu and of Jewish identification with it. However, when the crisis in the local German-liberal milieu had been overcome, most of the Olomouc Jews turned away from Zionism back to the original effort to integrate into the German-liberal milieu. Thus, the Zionists were able to make commotions in the Olomouc Jewish community without having any greater success. Only a small part of the local Jews became real Zionists. Substantial change came only after the First World War.


Další články

Seznam všech publikací